Vážení čtenáři,
tak se vám opět já, Matěj Mlynář, po měsíci hlásím s dalšími zážitky a postřehy z mého pobytu v městečku Rice Lake ve Wisconsinu. Je teď půlka října, což pro místní lidi především znamená, že se pomalu blíží snad jeden z nejznámějších svátků typických pro USA, a to Halloween. I když je tento svátek až za 14 dní, tak každým dnem všude po městě přibývají různé dekorace kolem domů – i „dekorace“ jako třeba kostlivci, náhrobky. Nevím, jestli by si v době našich „Dušiček“ někdo ozdobil zahradu náhrobky…. Co je ale hlavně všudypřítomné, tak to jsou dýně, dýně a zase dýně. Všude vykrajované dýně, což je asi nejznámější symbol Halloweenu. Jelikož Halloween (jako i jiné cizí svátky) dorazil už dávno i do Čech, vykrajoval jsem dýně už před svým pobytem tady. Nebylo to tak to pro mě nic nového. Musím konstatovat, že to byl trochu jiný a velmi příjemný zážitek. Celá moje americká rodina se na vykrajování dýní sešla doma. Proběhla i rodinná soutěž o nejlépe vykrojenou dýni. Byla to zábava a se svou dýní jsem si ostudu neudělal.
Jako můj další postřeh bych rád zmínil místní počasí. Zima tady přichází mnohem dřív než u nás. Už teď jsou teploty docela normálně kolem nuly nebo dokonce i pod nulou. Napadl dokonce i první sníh, o kterém mi ale všichni říkali, že přišel nezvykle brzo. Prý se mám ale připravit, protože bude mnohem větší zima.
Jako další téma bych rád mluvil o školních obědech. Musím říct, že obědy tady jsou dost jiné než obědy, co běžně dostáváme, a na které jsme zvyklí z českých školních jídelen. Přiznávám, že jsem měl před svým odletem docela obavy, co budu ve škole jíst. Není to tady ale vůbec špatný. Neříkám, že by to nějak vzdáleně připomínalo zdravé jídlo, a ani že by to mělo nějak blízko ke svíčkové s knedlíkem, ale chuťově to obvykle bývá dobré a nasytí to. Máme na výběr z několika různých jídel. Mezi nejčastější jídla patří různé typy burgerů, mletého masa na různé způsoby s rýží, nachos… Ke každému obědu dostáváme ale také vždy nějaký typ salátu či ovoce. Typické je také mléko, a to buď čokoládové, nebo neochucené. Vše si nabíráte na zvláštně tvarovaný tác, nejsou tu žádné talíře. S jídlem si pak sednete k nějakému z mnoha stolů, a to buď sám, anebo se skupinou kamarádů.
Opět jsem se se svými americkými rodiči účastnil další projížďky přírodou v terénních autech značky Jeep. Může se to zdát jako lehce divný koníček, ale vypadá to, že to tady má celkem početnou základnu lidí, co si to užívají. Tentokrát se sešlo přibližně 50 lidí a 17 aut, což se nemusí zdát jako moc, ale když vidíte za sebou jet po silnic 17 Jeepů, tak to je docela dlouhá kolona. Musím uznat, že jsem si to docela užil i já. Během dne stráveného ježděním terénem jsem zase viděl další kus americké přírody, která mi připadá, čím dál hezčí.
S tímto zážitkem se s vámi rozloučím a za měsíc se vám zase ozvu.
-Matěj Mlynář
