Milé čtenářky, milí čtenáři,
jmenuji se Adéla Spáčilová a jsem právě v sesterském městě Rice Lake ve státě Wisconsin v Americe. Budu vás pravidelně dvakrát do měsíce informovat, co zde zažívám, jelikož jsem se sem letos vydala jako jediná.
Můj pobyt začal 25. 8., kdy jsem se na Letišti Václava Havla v Praze rozloučila se svou rodinou a v šest hodin ráno odletěla směr Amsterdam. Tam jsem měla dost času na přestup a pokračovala dále do města Minneapolis ve státě Minnesota. Let proběhl bez komplikací, zážitek to pro mě ale nebyl, protože část cesty mi bylo špatně. Na letišti mě vyzvedla Amy Kelsey, studentská koordinátorka z Rice Lake. Ta mě odvezla do domu mojí první hostitelské rodiny Kucko. Rodiče se jmenují Tora a Shayne a jejich děti jsou Kendyl, Carter a Kiefer. Důležitými členy rodiny jsou také dva psi Flash a Willow.
První týden byl událostmi více než nabitý. Hned v den příjezdu jsem se byla podívat na školní zápas v americkém fotbalu, na kterém se sešlo spousta studentů i rodičů. Ve středu 30. 8. se v městském parku konal piknik se zahraničními studenty a jejich hostitelskými rodinami. Kromě mě tu letos jsou další čtyři: jeden student z Belgie a tři studentky z Dánska, Polska a Německa. Také jsem si musela zapsat předměty pro první čtvrtletí. Vybrala jsem si moderní historii, španělštinu, keramiku a zdravý životní styl, kde půjde především o posilování a jiné cvičení.
Kromě školních předmětů se můžete stát členy nějakého klubu, nabídka je opravdu bohatá, nebo si zapsat nějaký sport. Ty jsou rozdělené podle pohlaví a do jednotlivých sezón – podzimní, zimní a jarní. Měla jsem na výběr mezi během, plaváním, golfem a tenisem. Zvolila jsem si tenis. Až dodnes jsem ho skoro vůbec nehrála, takže je to pro mě další úplně nová věc. Měla jsem již pár tréninků včetně ranního posilování ve školní posilovně a byla jsem se podívat na nějaké turnaje.
V pátek 1. 9. byl první den školy pro všechny prváky, nové a zahraniční studenty. Den to byl poměrně dlouhý. Provedli nás po celé škole, která je o mnoho větší než naše gymnázium v Žamberku a také ji navštěvuje více studentů, celkově přes sedm set. Měli jsme možnost seznámit se s našimi učiteli, kteří nám každý krátce představili svůj předmět. Ke konci dne jsme všichni dostali školní trička a ve čtvrt na čtyři se šlo domů. Slovo „šlo” používám jen obrazně, ve skutečnosti tu všichni jezdí autem, někteří mladší žáci autobusem.
S mojí rodinou jsem tu už navštívila různé obchody, kde většinou prodávají úplně jiné věci než u nás. Byli jsme se projet po jezeře na jejich lodi a taky jsme navštívili rodiče mého host táty.
Obecně bych řekla, že je to tu dost jiné. Typické americké domy, velká elektroauta a široké silnice, vnitřek školy vypadá stejně jako v jakémkoliv americkém filmu. Domov mi nejvíce připomíná příroda. Rostou tu podobné stromy jako u nás a z domu mojí host rodiny mám výhled na pole s kukuřicí. I s počasím je to zatím docela podobné. Většinu dní bylo mezi 24-30°C. Všichni mě ale spíš upozorňují na zimu, která je zde mnohem mrazivější než u nás.
To je pro můj první článek všechno. Loučím se s vámi a znovu se ozvu do tří týdnů.
Adéla Spáčilová
