Zdravím všechny čtenářky a čtenáře Žamberských listů a vítám vás u svého druhého článku o mém pobytu v USA.
Už mám za sebou dva týdny školy a musím říct, že mě docela baví. Udělala jsem změnu v rozvrhu rozhodla se si místo moderní historie vzít biologii. Zatím probíráme věci, které už z většiny znám, to mi ale nevadí.
Ráda bych se teď trochu rozepsala o zdejší škole. Vyučování začíná stejně jako u nás v osm hodin, jedna hodina trvá 84 minut. První přestávka má 10 minut, všechny další pouze 5. Na na každou hodinu jsme v jiné třídě s jinou skupinou spolužáků z různých ročníků. Musím říct, že vzhledem k velikosti budovy, je někdy docela těžké stihnout se za těch pár minut přesunout z jedné třídy do druhé.
Forma výuky se také v jistých věcech liší. Například během biologie projdeme část nové látky a zapíšeme si pár poznámek. Pak zpravidla dostaneme samostatnou práci, kdy si máme přečíst text týkající se daného tématu a odpovědět k tomu na pár otázek. A co je další překvapivá změna oproti výuce u nás, učitel nám k samostatné práci jako kulisu pustí hudbu.
Při sportovních hodinách musí mít zase všichni žáci na ruce měřič srdeční aktivity, kterou může náš učitel po celou dobu sledovat. Ví díky tomu, jak velkou fyzickou aktivitu kdo vykonává.
Také mě překvapilo, jakou prioritu tady mají sporty. Je zcela běžné, že z poslední hodiny odcházejí žáci dřív, protože mají zápas. Někdy dokonce nepřijdou vůbec, pokud musí zrovna cestovat někam dál.
Jak jsem již v minulém článku zmínila, hraju tu tenis. Už mám za sebou dokonce i pár zápasů. Většinu z nich jsem prohrála, nikdy předtím jsem totiž tenis nehrála. To ale nic nemění na tom, že mě to baví. Kromě sportování mám i další mimoškolní aktivity. Prvním z nich je mezinárodní klub. Členy jsou, jak již název napovídá, všichni výměnní studenti a žáci, kteří mají zájem poznat nové kultury a dozvědět se něco o jiných zemích. No a tím druhým je divadlo. První představení, která se připravuje, bude muzikál Mary Poppins. Na hraní jsem si zatím netroufla, budu pro začátek vypomáhat s technickými věcmi, v další hře už bych si ale ráda nějakou roli zahrála.
Nastala tu pro mě další významná změna, jelikož jsem se po prvních 3 týdnech přesunula k mé druhé host rodině, u které bych měla zůstat zhruba měsíc a půl. Mí host rodiče, Anna DeMers a Ryan Urban, nemají děti, ale za to mi společnost dělají 4 kočky. Žijí na úplném okraji města, v oblasti, kde jsou většinou pole, farmy a jen pár dalších domů. Jedna z nových věcí tu pro mě je cesta školním autobusem. V předchozí rodině mě totiž do školy vozila autem moje host sestra. Oproti našim autobusům je to poměrně rozdíl. Zaprvé tu vůbec nejsou zastávky, řidič autobusu zastaví před adresou domu, kterou má nahlášenou v seznamu. Jelikož řidiči jezdí po jedné trase, vozí stále ty samé děti a pamatují si jejich jména. Jakmile nastoupíte, řidič vám řekne číslo sedadla, kam se máte posadit. Starší děti sedí vzadu, mladší vpředu.
Co se počasí týká, je tu stále docela teplo. Přes den obvykle okolo 22°C, ale v noci se už dělá zima. Tak doufám, že to tak ještě nějakou dobu vydrží.
To by bylo pro tentokrát vše. Na další článek se můžete těšit za čtrnáct dní.
Adéla Spáčilová
