Lyžařský kurz 1. B a 5. A v Říčkách v O. h.

Vzápětí po lyžařském kurzu žáků sekundy se vydali na svůj lyžařský výcvik také studenti prvních ročníků. Více než čtyřicet lyžařů a snowboardistů trávilo čas v Říčkách v O. h., zázemím se jim stala již tradičně chata Karosa. Své pocity a dojmy shrnul ve svém článku jeden z účastníků, Ladislav Hock z 1. B.   

První březnové pondělí se skupina studentů a učitelů Gymnázia Žamberk vydala na pětidenní lyžařský výcvik do Říček v O. h. Vzhledem k podmínkám, které nám počasí přineslo, jsme se všichni sešli u školy se svými zavazadly, lyžemi a snowboardy v nadmíru dobré náladě. Co nám náladu ještě nepochybně zlepšilo, byl milý pan řidič autobusu, jenž nám do kufru naskládal všechny věci, dbajíc přitom se zvýšenou opatrností na naši výzbroj. Tak jsme tedy vyrazili směrem k chatě Karosa, jež nám měla být na těch pět dní domovem.

Po příjezdu do Říček jsme si u chaty jen vyložili z autobusu nepotřebné věci a následně jsme byli přepraveni do skiareálu, kde jsme měli být rozděleni do skupin podle schopností sjezdu na lyžích a na snowboardu. Paní učitelka Jansová, organizátorka akce, měla na starost všechny snowboarďáky a paní učitelka Dostálková, páni učitelé Koblížek a Vebr si rozdělili skupinu lyžařů. Na Karosu jsme se vrátili na oběd, poté jsme se na chatě (a v přístavku) ubytovali. Neprodleně poté jsme využili krásného slunečného počasí a vrátili se na svah, kde jsme začali zdokonalovat své lyžařské a snowboarďácké schopnosti. Večer plni dojmů jsme ulehli do postelí s vědomím, že nás další den čeká možná i nadstandardní běžkařský zážitek.

Avšak ráno při zjištění, že padá mokrý sníh a na vrcholky hor se snáší sametově bílá mlha, jsme začali o odpoledni stráveném na běžkách trochu pochybovat. Nicméně nakonec bylo rozhodnuto, že celý den strávíme na svahu a budeme se snažit přizpůsobit podmínkám, jež nám úterý přineslo.

Nakonec k běžkařskému zážitku došlo až ve středu odpoledne, kdy jsme někteří po dopoledním lyžování měli poprvé zakusit ten pocit volnosti. Myslím, že kdybych měl mluvit za všechny, poznamenal bych, že každý se s tím popasoval po svém, odnesl si z toho buď hezký zážitek a jakousi formu zábavy, nebo utrpení a vzpomínku, která ho bude provázet celý život.

Byl čtvrtek, blížil se tedy konec našeho výcviku a tak bylo rozhodnuto, že dopoledne strávíme jako každý den na sjezdovce, dnes však již zkušenější a vděční za lepší počasí. Odpoledne si každý mohl vybrat, zdali chce podniknout horskou túru, nebo věnovat svůj čas běžkám. I když se jevilo, že počet turistů je vyšší, běžkaři se nakonec sešli též v poměrně hojném počtu, takže tento den byl již o něco volnější, já osobně bych ho označil za nejpovedenější. Večer jsme se začali všichni balit, ať už s vítězným nebo zklamaným výrazem ve tváři.

A nakonec přišel pátek. Dopoledne jsme ještě stihli sjet pár kopců a potom jsme nasytili své žaludky dobrým kuřecím řízkem. Opět jsme tedy nechali pana řidiče, aby naložil naše věci a potom, co se konečně ujistil, že můžeme vyjet, jsme tedy opustili Říčky a vydali se zpět do Žamberka.

Celý pobyt bych ohodnotil kladně, protože strava byla chutná, zábava po večerech edukativní a veselá a odbornost, ochota a trpělivost instruktorů byla na vysoké úrovni a tímto bych jim rád poděkoval za vydařený a dobře zorganizovaný kurz, který se sice neobešel bez zranění, ale zato byl plný nezapomenutelných zážitků.