Školní výlet 6. A a 2. B do Českého ráje

Po loňském výletě autobusem do naší partnerské školy na Slovensku jsme se letos rozhodli poznávat krásy naší vlasti a užít si slasti cestování po železnici. Proto jsme vyrazili do Českého ráje vlakem. Cesta ubíhala v pohodě a již zhruba za tři hodiny jsme opustili pohodlí vlaku na zastávce v Turnově. Nikoli v Trutnově, jak si někteří mysleli, když si kupovali lístky.

Cesta nás vedla hned do kopce na první skalní vyhlídku. Stoupání s batohem na zádech a ve velmi teplém počasí vedlo k tomu, že jsme propotili první trika a u mnohých z nás se z toho stal v podstatě setrvalý stav. Trochu jsme oschli jen na Valdštejně, kde někteří absolvovali prohlídku hradu a jiní dali přednost osvěžení lahodnou, a hlavně studenou malinovkou.
V podvečer jsme dorazili do kempu v Sedmihorkách, postavili stany nebo rozložili karimatky pro spaní pod širákem a vrhli se do rybníka. Bohužel i voda v rybníku byla tak teplá, že o nějakém osvěžení nemohla být řeč. Přesto někteří z nás neměli pohybu dost a pustili se do plážového volejbalu. A to i přesto, že písek na kurtu byl ostrý, jako by to byl drcený křemen. Kdo projevil větší odhodlání pro hru a poklekl v zápalu boje na koleno, ten si mohl jít hned omývat krev do rybníka.

Druhý den nás pálící slunce vyhnalo ze spacáků již kolem osmé hodiny ráno. Po opětovném zabalení všech našich věcí do batohů jsme vyrazili na dlouhou cestu na hrad Trosky. Stejně jako včera nás provázelo dosti velké vedro a proto jsme se většinu cesty koupali ve vlastním potu. Na každé zastávce jsme si dávali povinné pití a nanuka, ale nijak zvlášť to nepomáhalo. Proto naprostá většina rezignovala na výstup až na hrad a zůstala v hospodě pod hradem. Jen tři nejsilnější a nejodolnější jedinci zvládli výstup na obě věže hradu Trosky.

Při sestupu z hradu jsme si mysleli, že máme to nejhorší za sebou, ale to jsme ještě nevěděli, co nás čeká při cestě vlakem zpátky domů. 33°C ve stínu a motoráček českých drah bez klimatizace byla vražedná kombinace. Nicméně přežili jsme to a s cca půlhodinovým zpožděním jsme zdárně dorazili domů.
I když to podle popisu tak možná nevypadá, výlet se povedl a myslím si, že si ho všichni užili. Někteří poprvé cestovali vlakem, někteří poprvé spali pod širákem, někteří zažili první noční koupání a někteří zjistili, že existují v životě i situace, kdy je člověk ochoten zaplatit 50 kč za půllitru kofoly.

Sláva nazdar výletu a snad za rok pojedeme v hojnějším počtu než letos.

Petr Vanický

Na další fotky se můžete podívat ve fotogalerii