Vážení čtenáři,
mé jméno je František Hebr a budu se s vámi v tomto školním roce dělit o střípky svých zkušeností a zážitků z pobytu v partnerském městě Rice Lake, které leží ve Spojených státech, konkrétně ve Wisconsinu. Obvykle je výměnných studentů víc a tím se i ředí povinnost psát tyto články mezi několik lidí. Pokud tedy čekáte, že se vám za dva týdny ohlásí někdo jiný, tak vás zklamu, neboť letos jsem se vydal studovat na místní střední školu jen já.
21. srpna v 6:00 jsem se rozloučil se svými blízkými a vyrazil směr Minneapolis, kam jsem po třináctihodinovém letu dorazil kvůli časovému posunu kolem poledne téhož dne. Na letišti už na mě čekala rodina Aubart, která se mě ujala na první půlrok. Mám tu tedy dva skvělé host rodiče, šestnáctiletou sestru a dva bratry, sedmiletého a čtyřletého. Život nám zpestřují dva psi.
Hned druhý den jsem se setkal s Kadem McCannem, mým kamarádem a studentem, který před dvěma lety navštívil Českou republiku. Ten mi ukázal město, pozval mě na oběd a společně s jeho otcem jsem projel na lodi jedno z mnoha místních jezer. Náplní mých prvních dvou týdnů byl převážně fotbal (soccer), který jsem si zvolil jako aktivitu na první tři měsíce. Dále mě moje rodina vzala na víkend k Hořejšímu jezeru, což byl jedinečný zážitek. Nemohu také vynechat piknik, který uspořádala RLIFA, organizace starající se o spojení mezi Žamberkem a Rice Lake. Potkal jsem na něm spoustu lidí s kladnými zkušenostmi s téměř třicet let trvajícím partnerstvím. Mimo to jsem taky poznal jediné dvě další výměnné studentky na Rice Lake High School, Paulu z Německa a Alexu z Rakouska.
Prvním zářím začal školní rok a s ním čtveřice mých předmětů. Funguje to tu tak, že si každý student vybere čtyři předměty, které se potom opakují každý den ve stejném pořadí, při čemž každá z hodin trvá hodinu a půl. Předem vás prosím, nesuďte mě na základě výběru mých předmětů. Vybral jsem si totiž španělštinu 1, keramiku, vaření a týmové sporty. A jsem si vědom toho, že to nezní moc důstojně. Má to však důvod. Chci si v prvních devíti týdnech především zvyknout na nový svět a jazyk. V příštím období (termu) už si vyberu něco důstojnějšího. S tímto slibem se s vámi loučím a opět se ozvu za dva týdny.
František Hebr
