Vážení čtenáři rád bych vás přivítal u dalšího z mých článků o zdejším životě středoškolského studenta.
Oficiálně zde skončila hokejová a basketbalová sezóna. Poslední (neúspěšný) zápas basketbalu se konal v Medfordu. K mému překvapení se sešlo hojně studentů, kteří přijeli podpořit školní tým i přes to, že Medford se nachází dvě hodiny autem od Rice Lake. Bohužel hokejový tým se moc nepředvedl a nepostoupil ani do státního kola jako minulý rok. To mi nezabránilo v užití si skvělé atmosféry, za kterou jsme tam jako studenti byli zodpovědní. Zhruba za týden po těchto porážkách započal “Track and Field”, což je běhání, různé druhu skoků a skok o tyči dohromady. Tohoto sportu se účastní nejpočetnější skupina žáku. Další sporty jako baseball, softball, fotbal pro holky a golf započnou v následujících dvou týdnech.
Nejvýznamnější událost za poslední měsíc byli jarní prázdniny, o kterých jsem se vydal do Chicaga. Opět jsem zavítal na NHL zápas. Tentokrát na Boston Bruins, můj oblíbený tým, proti domácímu týmu Chicago Blackhawks. Naneštěstí Boston Bruins nečekaně prohrál šest tři 🙁 Je to jedna z negativních vzpomínek na Chicago. Druhou se stala cesta vlakem, kdy jsem se ocitl sám ve vagónu s bezdomovcem schouleným a podivuhodně křičícím. Když bych pominul ten pocit diskomfortu, tak to bylo i zlehka humorné. Dále jsem navštívil “Willis Tower,” nejvyšší budovu ve městě měřící necelých čtyři sta čtyřicet dva metrů. Ve vrchní prosklené kopuli jste se mohli postavit a pohlédnout dolů, ale jelikož nejsem milovníkem výšek, pohled dolů přes prosklenou podlahu mě moc neuspokojil. Následně jsem navštívil přírodovědné muzeum. Tam jsme strávili dvě hodiny. Za tu dobu jsme prošli zhruba třetinu muzea, poté jsme přešli do blízkého akvária. V akváriu měli spoustu různých druhů ryb z celého světa – od Asie přes Evropu až po Jižní Ameriku. A samozřejmě nesmím zapomenout na slavnou fazoli, umělecké dílo oblíbené pro fotografie turistů.
Den po mém odjezdu se slavil svátek svatého Patrika. K této příležitosti obarvili řeku do zelena. Zabarvení se mi nezdálo moc úspěšné vzhledem k tomu, že to připomínalo vzhled znečištěného a neudržovaného rybníka.
Znova proběhlo stěhování do dalšího domu. V tomto případě k mému kamarádovi a jeho rodině. Hned druhý den mě vzali na rybaření na ledě, takzvaný “ ice fishing.” Nejprve jsme veškeré potřebné vybavení naložili na bugy auto. Následně jsme jeli na zamrzlé jezero ve zmíněném vozidle, vyvrtali díry do ledu, postavili kryt a začali rybařit. Úspěšně se mi podařilo pár menších úlovků, ale žádný z nich nebyl dostatečně veliký na ponechání.
A s touto myšlenkou bych se s vámi rád rozloučil.
Aleš Hrdina
