Milé čtenářky, milí čtenáři,
po měsíci mám další várku zážitků ze sesterského města Rice Lake.
Zásadní změna posledního měsíce je, že jsem se přestěhovala. Bydlím teď přímo ve městě, poměrně kousek od školy se skvělou rodinou Spagnolo. Mám zde host mámu Jill a dvě host sestry. Olive je dvacet a studuje již druhým rokem na univerzitě, Maude je o dva roky mladší a bude tento rok maturovat. Dalšími významnými členy rodinu jsou psi, Blaze a Zola, a králíček Leo.
Další změnou byl začátek třetího čtvrtletí, který pro mne znamenal nové předměty, i když ne tak docela. Už potřetí jsem si totiž zvolila španělštinu a keramiku. I přes to, že po každodenním tvoření s hlínou mám ruce čím dál tím sušší, keramika je asi můj nejoblíbenější předmět. A i učení se španělsky mě baví den ode dne víc a víc. A zbývající dva předměty jsou pěvecký sbor a týmové sporty. Ano, přiznávám, že se tu moc nepředřu. I tak se ale stále učím nové věci.
Naše divadelní zkoušky se pomalu chýlí ke konci. Premiéru hry máme za pouhý týden a půl, a my se snažíme dát všechno postupně do kupy. Nacvičování mě baví, zároveň se ale nemůžu dočkat na představení s obecenstvem.
Sezóna zimních sportů pomalu končí a nahradí ji sporty jarní. Pro mne to znamená začátek fotbalu. Zatím máme pouze dobrovolné tréninky jednou týdně po škole. Vzhledem k tomu, že za poslední měsíc nebyl žádný sníh, trénovali jsme venku na hřišti a to i když bylo kolem 0°C.
Tento měsíc jsem také prožila jeden z nejlepších zážitků od začátku pobytu. Jela jsem do města Minneapolis ve státě Minnesota na muzikál Mamma Mia. Film jsem viděla několikrát a písničky od skupiny ABBA poslouchám už od dětství. Není tedy divu, že to byla to jedna z nejlepších návštěv divadla, kterou jsem kdy zažila. Většinu představení jsem plná euforie seděla, pobrukovala si slova a nadšeně sledovala každý moment. Všechno od kulis, přes kostýmy, tanec, zpěv a herecké dovednosti bylo úžasné a jsem vděčná, že se mi tato příležitost naskytla.
Jedním z dalších kulturních zážitků tu pro mne bylo slavení 14. února, den Svatého Valentýna. Jak je tu zvykem, dekorace byly ve škole s dostatečným předstihem, téměř od začátku ledna. Ten den tu neslaví pouze páry, ale i kamarádi nebo celé rodiny. Hned při snídani jsem byla překvapená, když mi moje host mamka Jill předala bonboniéru ve tvaru srdce a později, když jsem ve škole dostala sladkosti od kamarádky nebo učitelů.
O počasí už jsem se letmo zmínila, přesto si ještě pár vět neopustím. Letos je ve Wisconsinu velmi nezvykle teplá zima, slýchám to tu často od spousty různých lidí. Za poslední měsíc byly teploty přes den většinou v plusu a sníh nebyl vůbec žádný. Zhruba před pěti dny v Rice Lake napadlo okolo 20 centimetrů a o několik stupňů se ochladilo. Přesto se ale žádné zimní sporty praktikovat nedají.
Přeji všem krásné zimní dny a opět se vám za pár týdnů ozvu.
Adéla Spáčilová
