Adéla z Rice Lake 10

Zdravím všechny čtenářky a čtenáře Žamberských listů.
Čas rychle letí, je polovina března a to znamená, že už nezbývají ani tři měsíce a můj pobyt v Americe bude u konce.
Poslední měsíc byl pro mě plný důležitých událostí. Tou první je, že u sebe po několika měsících opět mám platný pas. Úředníci na konzulátu v Chicagu byli velmi vstřícní a pas mi poslali poštou do Minneapolis, které je od Rice Lake vzdálené autem jen dvě hodiny. To je zhruba třikrát méně než cesta do Chicaga. No a jak už to tak u ztracených věci někdy bývá, starý pas se samozřejmě našel. A to jen pár dní po té, co jsem obdržela email, že ten nový je hotový. Ztracený pas se našel pod postelí u úplně první host rodiny, kde jsem strávila svůj necelý první americký měsíc. Ale co se dá dělat, kromě nového pasu mám teď i historku k vyprávění, za kterou jsem zaplatila několika týdny stresů a starostí.


Další skvělá událost byla vystoupení divadelního klubu, jehož součástí jsem už od podzimu. Na první show, muzikálu Mary Poppins, jsem se podílela jako kulisák. Při této druhé zimní hře jsem se ale rozhodla zúčastnit hereckého konkurzu a k mému nesmírnému potěšení jsem byla obsazena do dvou menších rolí. Hra se jmenovala Midsummer Jersey a jednalo se o moderní verzi Shakespearova Snu noci Svatojánské. Měli jsme celkově pět představení a troufám si říct, že všechna měla úspěch. Pro mě osobně to byla skvělá zkušenost a nesmírně jsem si to celé užila. Divadlo nebylo moje jediné veřejné vystupování, měla jsem také první koncert se školním sborem, jenž jsem si zvolila jako předmět pro 3. a 4. čtvrtletí.


Druhý týden v březnu nám také začaly jarní prázdniny. Při příležitosti vyzvedávání mého pasu v Minneapolis jsme společně s mojí host mamkou Jill a dvěma zahraničními studentkami navštívily Mall of America. Jedná se o několika patrový obchoďák obřích rozměrů, v jehož středu je zároveň zábavní park plný atrakcí všeho druhu. Nejlepší koupí pro mě jednoznačně byla tabulka oříškové čokolády Milka v jednom malém obchodě se sladkostmi. Do té doby jsem jí tu nikde neviděla a dát si kousek dobré čokolády mi opravdu chybělo.
Druhou polovinu prázdnin pojedu společně s mojí host mámou Jill a host sestrou Maude do státu Michigan, který křížem krážem projezdíme autem a navštívíme některé jejich příbuzné. Vypadá to, že by mělo být trochu chladnější, ale hezké počasí, a tak se nemůžu dočkat.


Hned po jarních prázdninách také začíná sezóna jarních sportů a já se rozhodla hrát fotbal. Upřímně se velmi těším, zvlášť když počasí je čím dál tím hezčí, a vypadá to, že pomalu ale jistě přichází jaro.


Přeji vám všem krásné jarní dny a další článek můžete očekávat v dubnu.
Adéla Spáčilová