Verča píše z Rice Lake 1

Zdravím všechny čtenáře a čtenářky do Žambereckých listů. Jmenuji se Veronika Škorpíková a jsem druhá studentka, která se tento rok vydala studovat do „malého“ městečka Rice Lake, v severoamerickém státě Wisconsin v Americe. Moje cesta přes oceán začala v 5 hodin ráno na letišti Václava Havla v Praze, kde jsme se s Denčou rozloučili s našimi rodinami a vydali se vstříc 13-ti hodinovému letu a novým zážitkům.  Na letišti v Minneapolis mě přivítala moje hostitelská rodinka – mamka Jessica, taťka Roland a dvě mladší sestřičky Hazel a Thea. Doma na nás čekali i domácí mazlíčci, z čehož jsem byla nadšená. Pes Jordi a dvě kočičky Alika a Cece. Moje úžasná rodinka mě hned přijala jako nového člena rodiny a užívám si s nimi každý den. Zažila jsem si s nimi nejen svatbu jejich kamarádu, ale také plavbu na lodi na zdejším jezeře nebo rodinou sešlost, kde jsem poznala většinu ze 13 sourozenců mého host dědy a jejich rodiny. Podpora se mě zde dostává ze všech stran, ale nejvíce určitě od mé rodiny, jak v Česku, tak i zde. Podporují mě úplně ve všem, ve škole, v tenise a ve všech zájmech, které mám. Ještě před začátkem školy jsem začala hrát tenis, kde jsem našla vstřícný kolektiv a vytvořila si naprosto úžasná přátelství.

Moje host mamka je učitelka na škole, kterou navštěvuji, takže mi hodně pomohla s těžkými začátky na škole, ale také s výběrem předmětů. Do první částí roku, jsem si vybrala Outdoor adventures (venkovní dobrodružství), chemii, sbor a atletický trénink. V Outdoor adventures jsem si už stihla chytit svou první rybu, projet se na kajaku a kánoi, postavit v lese přístřešek i střílet z luku. V atletickém tréninku, v předmětu, který jsem si hodně oblíbila, probíráme hlavně části těla, které přicházejí často k úrazu a jak s nimi v rekonvalescenci pracovat.

V posledním týdnu se jak ve městě, tak v mém životě událo hodně důležitých věcí. Do města se vrátil absolvent zdejší střední školy Kenny Bednarek, který je také dvojnásobný olympijský medailista. Pro mě největší novinka a také úspěch posledních dní byl, když jsem se dostala na státní mistrovství Wisconsinu v tenise, které se odehraje v Madison. S tímto úspěchem se váže i tradice ve škole, která se nevyhnula ani mě. Pár minut před koncem školy se na hlavní chodbě sejdou všichni studenti a učitelé a sportovec nebo celý tým musí proběhnou hlavní chodbu, zatímco studenti mu tleskaní nebo si chtějí plácnout. Se mnou to běžela moje trenérka a mladší sestřička Thea. Nejdříve jsem to do toho vůbec nechtěla jít a byla jsem hodně nervózní, ale musím říct, že jsem si to vážně užila.

Nakonec určitě musím zmínit i větu, která mě tu provází už od začátku, co jsem tu svou host rodinu poznala.

Už nemám jenom jednoho staršího bráchu, ale i dvě malé a naprosto úžasné sestřičky.

Verča Škorpíková