Poslední týdny pro mě byly opravdu náročné – byla jsem neustále unavená a podrážděná. Teď ale sedím na jevišti s orchestrem, přes záři reflektorů sotva vidím, slyším klavír a před námi zpívá Sophie I Have a Dream. V tu chvíli vím, že všechno to úsilí stálo za to.
Ano, dala jsem se na muzikál (Mamma Mia!), který se na Rice Lake High School uskutečňuje jednou za dva roky. Je to sice obrovská zábava, ale zároveň i spousta práce – zkoušky trvají skoro každý den čtyři až pět hodin, někdy až do devíti večer.
Hudba a umění hrály v mém životě vždy důležitou roli. Ať už šlo o hraní na nástroje nebo o pouhé obdivování krásně nakresleného obrázku. Vůbec jsem netušila, kolik příležitostí se mi tady v Rice Lake otevře – ať už k rozvíjení mých dovedností, nebo k vyzkoušení úplně nových věcí. Kromě dechového souboru, symfonického orchestru a pěveckého sboru jsem se přidala také ke zvonovému souboru (Bell Choir). S ním jsem už dokonce vystupovala v místním kostele během nedělní bohoslužby – a znělo to opravdu téměř nadpozemsky.
Co se týče výtvarného umění, tento term mám mimo jiné keramiku 2 a grafický design. Keramiku jsem měla už minulý term spíš jen „na zkoušku“, ale nečekaně jsem si ji oblíbila – hlavně práci na hrnčířském kruhu. Je na ní něco kouzelného, zvlášť když si uvědomím, jak moc jsem při ní v kontaktu se zemí a přírodními materiály, vždyť keramika není nic jiného než hlína a voda.
V grafickém designu jsem zatím pořád nejistá. Programy, které používáme, mají nespočet nástrojů a připadá mi to jako úplná španělská vesnice. Učíme se tu ale spoustu praktických věcí, například vytváření loga nebo brandingu pro různé společnosti.
Přicházím tak k uvědomění, jak moc jsem rodičům vděčná za to, že mě od malička vedli k umění. Díky tomu mám dnes pevné základy, na kterých můžu stavět a rozvíjet další dovednosti – třeba tady v Rice Lake. A právě za to jim opravdu děkuju.
Vaše Sváťa
