Po veselých, lehce chaotických Vánocích (jak už to tak bývá) mi Nový rok především přinesl mnoho změn. Nejprve jsem strávila slušný čas nemocná, poté jsem v rámci dramatického klubu získala pár menších rolí v připravované hře Peter and the Starcatcher a nakonec mě čeká stěhování do nové domácnosti. První semestr je pryč, a to znamená změnu host-rodiny.
I přestože se těším na to, že budu mít v nové rodině sestru (jakožto někdo, kdo má doma jen bráchy), doprovází mě zároveň i spousta melancholických pocitů. Ani by mě před příletem do Rice Lake nenapadlo, jak hluboký citový vztah si se svou host rodinou vytvořím. Dnes ale chápu, že když s někým trávíte každé ráno i večer, víkendy i svátky, přestanete být cizími lidmi s formální „maskou“. Dříve či později opadne a vy se začnete cítit komfortně, začnete vtipkovat, nebo se dokonce navzájem škádlit.
A tak tu sedím a přemýšlím, jak to všechno poskládat do kufru tak, aby se mi to vešlo. Do myšlenek se mi zároveň vkrádají vzpomínky na všechny společně strávené dny – jako bylo oslavení narozenin v Duluth, Den díkůvzdání nebo chvíle, kdy jsme společně vyrazili na koncert Mannheim Steamroller v Eau Claire (čteme „ó klér“ z francouzštiny).
Kromě těchto větších akcí ale myslím i na obyčejné, útulné večery, kdy jsme všichni seděli na gauči v obýváku, hráli deskové hry, skládali puzzle nebo sledovali seriály na Netflixu. Díky tomu všemu vím, že na Amy a Erica, jejich děti, zbytek rodiny a především Jerryho (jejich pejska) budu vzpomínat s láskou. A doufám, že s nimi zůstanu v kontaktu alespoň online.
S každým koncem ale něco nového začíná. Se svou novou host rodinou se ještě úplně neznám, ale prvotní seznámení i uvítání byly velmi vstřícné. Moji noví host rodiče budou Micah (čteme „majka“, mužské jméno) a Kimberly, moje host sestra se jmenuje Isla (čteme „ajla“) a v nové rodině mě také bude čekat maďarský ohař jménem Henry. Moc se na všechno a všechny těším – nový koníček, noví lidé, nová rodina a nová kapitola.
Vaše Sváťa
